Co
můžeme udělat s ponorkou Kursk K-141?
Bohužel
jsme museli přijmout tragicky fakt, že na palubě potopeného Kursku nikdo nepřežil.
Vyvstává však nerudovská otázka Kam s ním? Co udělat s ponorkou
a jejími dvěma reaktory? Ruský zástupce ministerského předsedy Ilja
Klebanov, požádal v souvislosti tragické události o mezinárodní pomoc
při vyzdvižení vraku ponorky. S rozhodnutím je však potřeba posečkat
dokud nebudou známy všechny vyčerpávající odpovědi a stanovena rizika
jednotlivých alternativ přicházejících v úvahu.
Kursk leží na dně Barentsova moře v hloubce okolo 108 metrů,
severovýchodně od Murmaňska-nejseverněji položeného nezamrzajícího přístavu
na světě. Na dně moře, které je jak pro Rusko, tak pro skandinávské státy
velice zajímavou rybářskou oblastí. Několik desítek kilometrů na západ
leží vyhlášená rybářská pole známé jako
Kildinské mělčiny.
Reaktorová
sekce ponorky je pravděpodobně zaplavená vodou. Tento fakt naznačuje prvotní
průzkum pláště a deváté komory ponorky provedený norskými hlubinnými
potápěči, kteří použili při sestupu do těchto hloubek velmi zajímavou
metodu, tzv. „saturovaného potápění“ (tato metoda by si sama zasloužila
podrobnější popis, nicméně není předmětem tohoto článku a tak se jí dále
věnovat nebudu). Uvažovaný vnitřní výbuch(y?) ať již čehokoli (levná
cvičná torpéda se směsí paliva a peroxidu vodíku?) a následné potopení
ponorky do hloubky s tlakem 11 atmosfér pravděpodobně poškodily vnitřní přepážky
a bariéry mezi mořskou vodou a radioaktivním materiálem v oblasti
reaktorů. Až doposud však nejsou známy podrobnosti o rozsahu poškození
uvnitř reaktorového oddělení. Toto oddělení je na Kursku umístěno za věží
ponorky, která dle záběrů pořízených
Obr.2.
Schématický nákres ponorky třídy Oskar II.
z vraku, nese též silné známky poškození. Exploze, která zasáhla
Kursk, velmi pravděpodobně mohla způsobit rozsáhlé škody na reaktoru, například
tím, že poškodila chladící potrubí prvního okruhu reaktoru, nebo další
důležité reaktorového zařízení.
Vyčerpávající
analýzy vraku ponorky a stanovení míry rizika může trvat měsíce. Vzhledem
k postupu oficiálních představitelů Ruska při průběhu vlastí „záchrané“
operace, presentování zavádějících faktů a snaze udržet informace s nálepkou
tajné, je všeobecně doporučováno, při stanovování rizik sanace vraku
Kurska, mezinárodní spolupráce expertů a civilních institucí v Rusku.
Lidé již bohužel nějakou tu zkušenost nasbíraly. Předpokládá se od
roku 1961 při incidentech na jaderných ponorkách zahynulo nejméně 507 lidí
(oběti z Kurska nezapočítány). Do dnešních dnů leží na různých místech
po celém světě celkem sedm potopených jaderných ponorek. Dvě z nich USS
Thrasher a USS Scorpion Obr.3. Kursk v květnu
tohoto roku na neznámém místě patřily USA a pět Sovětskému Svazu/Rusku (K-8, K219, K-278-Komsomolec,
K-27, a třída Oskar II. K-141-Kursk ).
Zajímavostí může být, že
K-27, ležící na dně Karského moře byl zatopen záměrně. Neboť jeho poškození
při incidentu na jaderném reaktoru v roce 1968 bylo takového rozsahu, že
oprava by byla nemožná a rozebrání neuvěřitelně drahé. V roce 1981
bylo proto rozhodnuto o potopení celé ponorky na dno Karského moře.
Co udělat s Kurskem? Existují dvě hlavní oblasti možností:
Vyzdvižení Kurska ze dna
moře, nebo
Ponechání Kurska na mořském
dně.
Obě varianty přinášejí několik možností postupu. Každá má své úskalí a každá si vyžádá nějaký čas pro řešení. Jisté je dnes však jedno, nebude to levná záležitost.
M.P.
Zpět