Celej život nežeru, já se na to ….., ukradli mi moje auto II.

Marcel Potužák

           

I toto pokračování článku předcházejícího je napsáno dle skutečné události, z důvodu bezpečnosti jsou v něm však uvedena fiktivní jména.

                Tak už je to tady, tak už mi to přišlo. Konečně se ledy hnuly. Dostanu nazpět své auto. Toto jsou tentokráte moje první dojmy při přebírání úřední obálky s proužkem a razítkem Policie ČR Příbram. Policie sebou tentokrát hodila a už 12.11.1999 mi zasílá usnesení o tom, že jsem byl okraden o svého Favorita (celkem novinka, pokud si vzpomínám sám jsem to hlásil), kdy při krádeži Favorita dne 4.11.1999 byli zadrženi dva taxikáři z Kladna a Libušína. Policie mi sděluje, že je nutné přibrat soudního znalce z oboru ekonomika. Takže radost poněkud předčasná a Favorita si mohu vyzvednout až o ohledání soudním znalcem. Tomu policie dala možnost v podstatě až do 30.11.1999, kdy má zaslat svůj znalecký posudek ve trojím vyhotovení na Příbramský okresní úřad vyšetřování. Když vše půjde podle regulí, tak za 26 dní po zadržení a zajištění dostanu zpět to co mi patřilo a dosud patří.

Napadá mě, že je to hrozný fofr v porovnání s padesáti lety, které čekali např. restituenti či ještě více lidé nuceně nasazený v Německu za II.světové války. Ti, kterým byl osud více nakloněn se již dočkali, někteří bohužel ne, ačkoli dosud žijí a vlastně museli velkou část života prožít s pocitem ukřivdění. Takže co je to nějakých 26 dní. Pocit křivdy, ublížení a hlavně nemožnosti s tím něco dělat…strašný pocit.

Osud byl tentokrát nakloněn mě a  již 16 den od zadržení mi Policie oznamuje možnost si vyzvednout svůj majetek. Dostavuji se tedy na hlídané parkoviště se smluvním autoservisem a odtahovou službou. Autem není od mé poslední návštěvy hnuto, uvnitř všude plno „stříbřenky“ po snímání otisků. Na podlaze leží rozlámaný kryt, původně zakrývající spínací skříňku a dráty k ní vedoucí. Ty teď bezvládně visí stejně tak jako dráty v místě kde bývalo rádio. Chvilku stojím před autem a uvědomuji si trapnost situace, protože držím v pravé ruce klíče od zapalování. Pan majitel servisu je velice ochotný a že prý pokud chvilku počkám, tak vytlačí z dílny za nějaký okamžik rozdělaného Forda a pustí se mi do zapalování. A ať si dám v kanceláři kávu na účet podniku. Říkám si: „Bezvadný, soukromník, snaží se, ale přesto to ve mě hlodá, protože jsem od přírody podezřívaví a taky mě život naučil…asi to nebude jen tak“. 

Za hodinku je vše hotovo a dokonce technik našel někde jiný kryt z jiného Favorita a i barva souhlasí. To jsou jen kosmetické vady, které mě až tak netrápí, ale co podvozek. Na spoji převodovky s blokem motoru sice kus mého auta úplně chybí, to jak se pachatele projeli po louce. Technik mi na otázku, co s tím odpovídá: „S tím se dá najet ještě nějaký ten kilometr“. Těsnost není co bývala, protože na tom spoji nyní chybí dva uražené šrouby. „Pravidelné dolévání oleje nic nezkazíte  a řízení, čepy, geometrie, to vše máte OK“. A tažný přední hák nepotřebuji, prý mám ještě jeden vzadu. Jdu do kanceláře platit. Cena za práci a materiál lidová, 1500 Kč ale co těch dalších 1950 Kč ? Já jsem si to myslel, že s tím kafem to nebude jen tak. „Za odtah“ bezelstně dodává pan majitel. „Cože, já jsem si ho přeci neobjednal a  nehodlám to rozhodně platit“! Rozčiluji se. Mám naštěstí u sebe číslo na vyšetřovatele a tak mu hned volám. Není to prý běžné, většinou si sám poškozený i zaplatí odtah, ale tentokrát prý může majitel servisu poslat fakturu na Policii. Což zase nechce majitel servisu a odtahové služby v jedné osobě. Má špatné zkušenosti s platební schopností Policie. „No nedivte se, vždyť prý nemají na benzín“, říká mi při vyprovázení k mému autu, vytlačenému z dílny. Nasedám a startuji. Co to je za zvuky. Vidím technika jak se drží za hlavu a pak s ní jen nevěřícně kroutí. „Starér“! S tím prý tady nic neudělá, objednává mě na zítřek ke konkurenci na Dobříš. „Zaparkujte to dnes na kopečku, aby jste s tím zítra popřípadě mohl takhle nastartovat“ a vystrkává mne ze dvora servisu a startuji na trojku. Hlavně aby to nechcíplo někde na křižovatce.

Držím se rad technika a druhý den ráno odjíždím na Dobříš se startérem, za výměnu za kompletně repasovaný startér platím 1050 Kč. Práce na účet podniku. Trvalo to deset minut.

Tak od té doby pravidelně dolévám olej, ačkoli jsem to dříve nedělal a když tak po 15.000 až 20.000 km vyměňoval kompletní náplně. A očekávám spravedlivý soud v právním státě. Předpokládal jsem, že to bude hodně, hodně dlouho trvat a tak opravdu nevěřím vlastním očím, když 14.2.2000 ve schránce nacházím lístek s proužkem k vyzvednutí na poště.

Státní zástupkyně mne seznamuje s obžalobou na oba pachatele, taxikáře z Kladenska. Jsem seznámen opět s tím, jak ke krádeži došlo, jak probíhalo zadržení, co policie byla nucena jako donucovacích prostředků použít (chvaty, hmaty a varovný výstřel), co policie zajistila (nelegálně držená zbraň, zlaté řetízky, dva mobilní telefony, panely od autorádií, silonová struna, šroubováky, kleště na svorníky, licence k provozování taxi v Kladně) a co vyšetřila, kdo a jak byl při zákroku zraněn a kolik si to vyžádalo strážníkovo dní pracovní neschopnosti (24 dní se zlomeným malíčkem…). Dále je v obžalobě uvedeno jaká mi byla způsobená škoda. Že se pachatelé ke všemu doznali a  proti oběma bylo již vedeno trestní stíhání pro trestný čin krádeže. Z těchto důvodů na ně(pachatele) státní zástupkyně podává obžalobu za spáchání

1.)      trestného činu krádeže ve spolupachatelství

2.)      trestného útoku na veřejného činitele

3.)      a trestného činu  nedovoleného ozbrojování

A k hlavnímu líčení navrhuje předvolat policisty, majitele vozu, přečíst posudek znalce, číst záznam o předvedení osoby, záznamy o použití donucovacích prostředků, protokol o zadržení, potvrzení o vzetí do vazby a následného okamžitého nařízení o propuštění ze zadržení, protokoly o ohledání místa činu s fotodokumentací, lékařské zprávy, protokol o vydání věci, protokol o vydání věci, potvrzení o vrácení věci a osobní výkazy. Dále navrhuje provést důkaz věcmi doličnými (struna, kleště, šroubováky…) a o konání hlavního líčení vyrozumět všechny poškozené.

Což se i stalo a tak jsem předvolám jako svědek a jeho vyrozumění jako poškozený na 9.3.2000. Což znamená, že jsou to „pouhé“ čtyři měsíce a pět dní co mi ukradli auto. V zápětí však dostávám vyrozumění, že hlavní líčení se posouvá na 4.4.2000. Takže přesně za pět měsíců po trestných činech se pachatelé dostanou před soud. Pokud se jim bude chtít, jsou přeci na svobodě ve svobodné zemi. 

Hlavní soudní líčení proběhlo tak jak navrhla státní zástupkyně, nicméně soudu předsedal úplně někdo jiný, pan samosoudce magistr. Poté co bylo přečteno co být přečteno mělo, vyslechnuti ti kteří vyslechnuti být měli a předloženy důkazy a předměty doličné vzal si pan samosoudce trošku času na rozmyšlenou a všichni vyklidili soudní síň. Pak  se zase všichni dostavili do soudní síně a nastalo čtení.

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Oba obžalovaní jsou shledáni vinni, alelúja, spáchali oba trestný čin krádeže, alelúja, jeden z nich pak ještě spáchal trestný čin útoku na veřejného činitele, alelúja a druhý se pak ještě dopustil trestného činu nedovoleného ozbrojování, howg.

Happyend jako v americkém filmu, půjdou do basy a jeto!

 HOUBY Z VOCTEM NA KYSELO, TO BY JSME NESMĚLY BÝT V ČESKU!

 A odsuzují se na:

-první, Kamil Májek, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14ti měsíců – výkon trestu se odkládá podmíněně na zkušební dobu v trvání 30ti měsíců. Obžalovanému se ukládá trest propadnutí věcí, a to 1 ks šroubováku, 1 ks kleští na svorníky a 1 ks silonové struny.

- druhý, František Májek, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10ti měsíců – výkon trestu se odkládá podmíněně na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Obžalovanému se ukládá trest propadnutí věcí, a to 1 ks pistole Walter, ráže 6,35 mm a zásobníku s 8 ks nábojů ráže 6,35 mm.

Oba obžalovaní i státní zástupce se vzdali práva odvolání. V řadách obžalovaných je patrná neskrývaná radost a státní zástupce se také poněkud usmívá.

„To mi prostě nějak nejde do hlavy, to se mi snad jenom zdá a co poškození“?

Podle §§ 229 odst. 1 tr. řádu se poškozený majitel vozidla Favorit a Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR odkazují se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občansko-právních.

Pokud jsou tak naivní a chtějí utrácet své peníze za soudní výlohy a právníky a hlavně věří v „právní stát“, nebo první štáb,  vždyť je to jedno….

 PS: „Všimli jste si, pokud jste někdy instalovali nějaký software do PC, jak často je Czech Republic mezi „banánovými republikami“. Tak to není omyl,  to je to správné místo pro republiku s takovýmto systémem.

Tento článek si také můžete přečíst na , kde byl uveřejněn.

  

 Marcel Potužák, Mnichov

Zpět